Buchty a loutky / Projekty
Buchty a loutky ve filmu
Chcípáci

Loutkový film pro dospělé Chcípáci divadla Buchty a loutky je poklonou brakovým a pokleslým příběhům. Zdánlivě fatální konflikt přebíjí stejně fatální, ne-li ještě fatálnější láska, a to ne jedna, ale hned čtyři. Zlosyn je zahnán do kouta a láska vítězí. Výtvarná stránka filmu je plná kombinací brutálních detailů, odpudivé střídá mazlivé, stejně jako v životě. Filmový debut proslavených hračičkářů si na nic nehraje, jen si hraje. Pohrává. Staňte se svědky nové, stárnoucí vlny loutkového filmu!

Kuky se vrací

Celovečerní loutkový film pro celou rodinu, unikátní projekt významného českého režiséra Jana Svěráka. Část filmu se natáčela v exteriérech,  menší  část ve studiu. Specifické vodění loutek různými prostředky – nítě, dráty, kombinace obou. V postprodukci pak toto odstraněno. Postupovalo se originálním způsobem, všechno se natáčelo v dvojnásobném tempu oproti výslednému.

Strings

Dánský animovaný snímek z roku 2004, nápaditě propojující rámec klasické pohádky s prvky hrdinského eposu, hamletovské tragédie, tolkienovských ság, japonských anime i moderních sci-fi, byl režírován Dane Anders Ronnow Klarlundem. Loutky vedli Radek Beran, Vítek Brukner a Tomáš Procházka.

Sedmnáct

Dokument Tomáše Petráně o osmnácti letech divadla Buchty a loutky. Film  přestárlých puberťáků o divadelním dospívání, o  zázraku, který je drží pohromadě a o tom, jak ta léta nějak rychle uběhla. ... Předností Sedmnácti je vysoká míra "samonosnosti". Film sice primárně nabízí neortodoxní pohled za kulisy divadelního souboru, lze si jej však velmi dobře užít i "jen tak", coby vtipnou, chytrou a lehce surreálnou podívanou. Příznivci Buchet a loutek mají sice při jeho sledování náskok, pro všechny ostatní ale může být nečekaně vstřícnou nabídkou k seznámení s (nejen) divadelní poetikou, která dlouhodobě patří k tomu nejsympatičtějšímu, co české divadlo nabízí... Vladimír Mikulka

Normalizační loutka

Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i on se stává šedou myší. Snímek inspirovaný skutečnými událostmi ze života autorů vznikl ve spolupráci společnosti Člověk v tísni a divadelním souborem Buchty a loutky. Loutkové pasáže jsou proloženy mnoha archivními záběry.

Antikrist

Antikrist dánského režiséra Larse von Triera je kontroverzní, krásný, nechutný, antiterapeutický.... Na jedné ze scén pracovali také Tomáš Procházka a Vítek Brukner, který v jednom rozhovoru k této spolupráci uvedl toto:  "Tak my jsme už za ta léta známí tím, že umíme loutky vodit, a jsme vlastně jedni z těch, kteří se při podobných příležitostech oslovují. U Larse von Triera to byla jenom taková malá scéna, kdy se tam někde v lese v mraveništi hýbe ptáček, tak toho ptáčka jsme vodili my. Točilo se to v Německu, opravdu v lese, ale Lars von Trier tam ani nebyl, na takové věci má armádu asistentů. Ono je to vlastně pořád příbuzné s divadlem. Neděláme animované filmy, ale loutkové filmy točené v reálném čase".